Zprávy

Pane Stralzi, promluvme si o dřevě. Je to jeden z nejstarších materiálů, které lidstvo používá. Po tisíce let bylo nepostradatelné, ať už jako stavební materiál, tak i jako palivo. K čemu se používá dnes?

V podstatě k témuž, avšak ve větší míře. V posledních 10 až 20 letech jsme v souvislosti s klimatickým a surovinovým přechodem zaznamenali nárůst poptávky, a tím i skutečnou renesanci tohoto materiálu. Dnes se masivní dřevo používá ve stavebnictví ve formě lepených dřevěných konstrukcí a křížem lepeného dřeva, ale využívá se také jako stavební dřevo a dýha. Nejenže se s ním snadno pracuje, ale je i obnovitelné a regionálně dostupné a jeho použití je součástí řešení klimatického problému. Nesmíme zapomínat: Jeden metr krychlový dřeva váže jednu tunu CO₂ - ať už jako strom nebo jako dřevěný nábytek, dřevěná okna, dřevěné budovy nebo dokonce dřevěné hračky.

Využitím dřeva tak vzniká druhý les z dřevěných produktů, protože uhlík zůstává uložen ve zpracovaném materiálu. Současně se zalesňováním opětovně dorůstají nové lesy, které opět ukládají uhlík a uvolňují kyslík do životního prostředí. Navíc je zde důležitý substituční efekt: Dřevo nahrazuje jiné neobnovitelné materiály, které jsou náročné na emise CO₂, a zabraňuje tak jejich emisím při výrobě. V tom spočívá největší přínos pro ochranu klimatu: V Rakousku vyrobené výrobky z rakouského dřeva ušetří ročně přibližně osm milionů tun CO₂, což odpovídá přibližně desetině celkových emisí skleníkových plynů v Rakousku za jeden rok.

Dřevo jako materiál a stavební materiál je tedy ve své bilanci CO₂ zjevně bezkonkurenční. A právě toho je třeba využít pro naši budoucnost.

Může dřevo teoreticky nahradit všechny ostatní stavební materiály?

Ne u všeho, ale u mnoha věcí ano. Stavět například sklep ze dřeva nemá smysl. Každý stavební materiál má své výhody a nevýhody a měl by se používat tam, kde nejlépe odpovídá požadavkům. Dřevo má mnoho přesvědčivých vlastností, jednou z nich je, že má velmi malou vlastní hmotnost a zároveň je velmi pevné.

To je například vynikající vlastnost pro přidávání podlaží, jako je tomu u městské dodatečné zástavby, kde tím vzniká výhodná alternativa ve srovnání se stavbou nových budov a dalším záborem půdy. Pomocí dřeva lze téměř vždy postavit 1 až 2 podlaží, aniž by došlo k problémům se statikou.

Používá se k výstavbě dostatek dřeva?

Pokud jde o využívání dřeva ve stavebnictví, apeluji na politiky a veřejný sektor. Víme, že přibližně třetina celosvětové produkce CO₂ připadá na výrobu cementu a oceli. Tady musíme začít. Pokud chceme něco udělat pro klima, musíme zajistit, aby se více používalo dřevo, samozřejmě příkladně ve veřejných budovách, jako jsou školky, školy, pečovatelská zařízení atd. Dřeva máme dost. Jen v Rakousku přibývá každých 30 sekund tolik dřeva, že by se z něj dal postavit dům pro jednu rodinu. Za posledních 25 let se u nás rozloha lesů zvýšila o 23 procent, ve zbytku Evropy dokonce ještě více. Dokonce i ve Skandinávii, která je někdy kritizována, lesů přibývá, nikoli ubývá. Například ve Švédsku se každoročně vytěží pouze 90 procent přírůstku.

Lze si do budoucna představit nové oblasti využití dřeva?

Rozhodně ano, protože dřevo se dnes stalo předvídatelným nejen z hlediska chování při požáru, ale především z hlediska mechanických vlastností. Významně k tomu přispěl projekt Wood.C.A.R. dřevařského klastru Štýrsko. Dnes jsme například schopni pomocí simulačních výpočtů vypočítat chování dřevěných komponent v automobilovém průmyslu tak přesně, že lze minimalizovat časově náročné a drahé crash testy. Tato možnost výpočtů umožní v budoucnu mnoho dalších využití dřeva a materiálů na bázi dřeva.

Má dřevo budoucnost i jako palivo? Koneckonců je při tomto způsobu použití klimaticky neutrální.

Dřevo je prokazatelně CO₂ neutrální. Pro tepelné využití má dlouhou a také opodstatněnou tradici. Naší povinností však je - ve smyslu udržitelnosti, efektivního, ekologického využívání našich přírodních zdrojů a bez ohledu na to, o jakou surovinu se jedná - využívat naše suroviny kaskádovitě po co nejdelší dobu životnosti. To znamená, že musíme vždy začít s co nejkvalitnějším produktem a poté pokračovat ve využívání cenného materiálu prostřednictvím recyklačních procesů až do konce, kterým je tepelné využití, obvykle po desítkách let používání materiálu v různých výrobcích. 

Rozhovor vedli Sonja Hiebler-Liebminger a Anton Kolb a poprvé byl zveřejněn na webových stránkách SFG dne 12. dubna 2023.

KE ZPRÁVĚ